Pro většinu botanických ilustrátorů včetně mě je jaro krásným obdobím plným inspirace. Ne však všichni tyto měsíce nadšeně vítají. Ti, kteří právě teď trpí alergiemi, naopak zažívají dost možná to nejnepříjemnější období v roce. A proto jsem si řekla, že téma jarních alergií rozhodně nemohu přejít jen tak bez povšimnutí. Rozhodla jsem se tedy sepsat vše, co o polinózách (tj. pylových alergiích) vím a podělit se o svoje znalosti se všemi, kteří se kvůli senné rýmě nebudou moci ani políbit se svou drahou polovičkou na prvního máje pod rozkvetlou třešní. Snad vám těch pár informací a tipů pomůže přijít na to, jak jaro v klidu přečkat a snad si ho dokonce i trošičku užít!    

Kopřivka, respirační potíže, pocity svědění nebo pálení v nose a krku… A samozřejmě se nedá zapomenout na kýchání! Všechno toto jsou projevy pylové alergie coby přehnané reakce imunitního systému na látky známé jako alergeny, které se vyskytují v našem okolí a pro většinu lidí jsou neškodné. Jarní alergie je nejčastěji vyvolána pylem z kvetoucích rostlin, přičemž v tomto ročním období dominují zejména pyly dřevin.

Kde se vzala, tu se vzala…

Příčina narůstajícího počtu alergiků v naší populaci není úplně jasná. Pravděpodobně jde o kombinaci genetiky, zhoršující se kvality životního prostředí a nesprávného životního stylu (špatná strava, kouření, nedostatek pohybu, nadužívání antibiotik ad.). Vzdušné alergeny se často naplno projevují až v pozdějším věku a lze se jen domnívat, proč tomu tak je. Často se uvádí, že zřejmě záleží na stavu kůže, zažívacího traktu a sliznic dýchacího ústrojí.

Hepčí! Je to pravda… Ale co teď s tím?

V boji proti jarním alergiím se tedy sází (kromě trpělivosti) na zdravý životní styl, medicínu nebo některé přírodní přípravky, které mohou pomoci obtíže zmírnit. Pylovým alergikům se samozřejmě v jejich nejobávanější sezoně doporučuje chodit ven jen minimálně a když už, tak ideálně těsně po dešti, kdy je vlhko a pyly tolik nevíří ve vzduchu. Vhodnější je proto vycházet ven brzy ráno v době rosy, nebo až později večer, kdy je obecně vzduch vlhčí. V takových momentech je perfektní chvíle na to si doma i vyvětrat.

Pyly efektivně pomáhají filtrovat roušky, takže pokud doba covidová něčemu opravdu přispěla, pak tomu, že alergikové teď už nemusí chodit venku s respirátorem a připadat si naprosto nepatřičně. Dobré je ale pamatovat na to, že pyl se usazuje na oblečení i ve vlasech a po příchodu domů by bylo dobré si vlasy umýt a oblečení vyprat.

Z oblasti farmaceutiky nejlépe fungují na alergie antihistaminika. O tom, jaké užívat (ať krátkodobě, či dlouhodobě), je samozřejmě nejlepší se poradit se svým alergologem. Jistou záchranu mohou představovat už jen samotné zvlhčující nosní spreje nebo oční kapky, které jsou naštěstí v prodeji volně dostupné.

Dál pro vás mám tip, který je sice tak trochu paradoxní, nicméně je pravdou, že i sama příroda může být při alergiích nápomocná. Jako osvědčené se ukázalo být třeba pití čaje ze sušených nebo čerstvých kopřiv.

Některé druhy alergií je možné zcela vyléčit pomocí imunoterapie (častěji jde však spíše jen o potlačení příznaků). Ptáte se, co je to imunoterapie? Alergenová imunoterapie vychází ze stejného principu jako očkování. Spočívá v postupném a pravidelném podávání alergenu s cílem navodit vůči němu určitou snášenlivost. Tělo si tak přivyká na přítomnost alergenu a obnovuje imunitní rovnováhu. 

Důležitým prvním krokem v boji s polinózami je však bezesporu alergologické vyšetření, které vám pomůže odhalit problematické látky. Alergie lze diagnostikovat laboratorně ze vzorku krve nebo pomocí kožních testů. Při těch lékař na předloktí aplikuje malé množství různých alergenů, čímž drobně naruší pokožku. Reakce v místech testování pak prozradí, na které alergeny je vaše tělo nepřiměřeně citlivé. Kožní test je bezbolestný, rychlý a zaručuje včasnou diagnózu, díky které je možné zahájit účinnou a rychlou léčbu, jež může nejen ulevit od příznaků, ale také předejít závažnějším zdravotním potížím, jako je například astma. Nic vám tedy neusnadní život s alergií víc, než když budete vědět, čemu se začít vyhýbat, popřípadě jak nejefektivněji utlumit nežádoucí potíže právě pomocí léků. Nejběžnější léky pro alergiky je možné zakoupit v lékárně i bez předpisu, ale recept od doktora (hrazený pojišťovnou) se vyplatí přece jen víc.

Jarní měsíce pod mikroskopem

Po již uplynulém březnu, ve kterém se obvykle nejvíce vyskytují alergie spjaté zejména s kvetoucí břízou (ale i dubem, jalovcem, jilmem, lískou, olší, habrem, tisem, topolem nebo vrbou), jsou polinózy v plném proudu, a to zejména právě díky břízovým jehnědám plným lehkého agresivního pylu, který se za pomoci větru snadno rozptyluje do velkých vzdáleností, což je mimochodem, uznejme, sama o sobě pěkná zákeřnost. Lidé alergičtí na kvetoucí břízu se v období od března do května můžou zčistajasna rozkýchat, aniž by mnohdy viděli svého úhlavního nepřítele na dohled a mohli se na útok alespoň dopředu připravit.

I Duben patří k měsícům, kdy kvete velké množství stromů (borovice, bříza, buk, cypřiš, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jilm, jírovec, kaštanovník, líska, olše, ořešák, platan, tis, topol a vrba). Na alergie je to tedy bohužel velice úrodný měsíc. Mezi nejagresivnější dubnové alergeny patří vrby. Jejich chlupaté jehnědy, lidově nazývané „kočičky“, působí od března do května (právě v dubnu ovšem dosahují svého vrcholu).

Dál musím zmínit i jednu bylinu, protože mě k ní váže speciální vztah. Možná už víte, že jsem si právě tuhle rostlinku vybrala k ilustraci a nyní se její motiv objevuje na několika mých produktech jarní kolekce. Je to prvosenka neboli petrklíč. V rámci přípravy na její malování jsem se o ní ledacos dočetla. Vím například, že alergiky sužuje nejvíc od března do června (v dubnu obzvlášť) a v České republice roste v nížinách i pahorkatinách, v listnatých lesích, v hájích nebo na stráních. Tím výčtem by se ale člověk neměl nechat zmást, Prvosenka jarní je ohrožený druh a více než škody dělá obyčejně užitku. Používá se k výrobě léčiv díky svým účinným látkám jako jsou saponiny, flavonoidy, vitamín C a další... Taková léčiva pomáhají usnadňovat odkašlávání, ulevují při revmatismu, napomáhají od migrén, nespavosti a fungují i coby močopudný prostředek. Na příkladu prvosenky jde tak hezky vidět, že alergenní flora dokáže být i přínosná.

Nejnáročnějším měsícem pro alergiky bývá květen

Na vině jsou borovice, bříza, buk, cypřiš, černý bez, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, líska, olivovník, ořešák, platan nebo vrba. Mezi těmito alergeny však nejvíce dominuje dub, který roste od března do května. Z travin rozkvétá bojínek, lipnice, psárka, srha nebo žito; z bylin pak hořčice, drnavec, jetel, jitrocel, pampeliška, řepka, šťovík a vojtěška.

V červnu postupně doznívají „stromové“ alergie. Seznam alergenů v tomto měsíci tvoří černý bez, lípa, olivovník nebo pajasan. Právě bez je velmi rozšířeným a častým alergenem. Vedle něho je tu ale i celá řada travin. Některé se shodují s výčtem z předchozího měsíce, nově ale přibývá třeba kostřava, medyněk nebo pýr. Z bylinek, kterých začíná kvést čím dál víc, můžu zmínit například heřmánek.

Tak… a tady jsme se dostali na konec dnešního článku. Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Příště se můžete těšit na jedno velice žádané téma. V případě, že už byste teď byli zvědaví, jaké bude, sledujte mě na Instagramu, Facebooku, nebo odebírejte newsletter, kde často prozrazuji spoustu věcí ze zákulisí veškeré své tvorby.

Všem alergikům přeji hodně zdraví, sil a co nejmírnější průběh jejich alergií. Pro ty, kteří se raději zdržují doma a při pohled ven smutní, mám naštěstí plný herbář nápadů, jak si kousek přírody přenést domů beze strachu z nežádoucích účinků. Květinová jarní a.ch kolekce, zahrnující vše od plecháčků, přes utěrky až po povlečení, je parádní právě v tom, že je dokonale hypoalergenní a jako její pyšná autorka vám můžu zaručit, že z ní rozhodně kýchat nebudete. Protože kdo z alergiků by nechtěl večer co večer uléhat mezi luční květy s pocitem, jako by si hověl na krásné rozkvetlé louce, a přitom v bezpečí...

Ať Vám bez obtíží kvete doma i venku každý den!