Od chemie k botanickému akvarelu – když se vášeň promění ve vlastní značku
Moje cesta k umění byla trochu oklikou. Byla to hlavně vášeň – tiché volání, které se postupně ozývalo čím dál hlasitěji. Vystudovala jsem chemickou fakultu na VUT v Brně a chemie mě svým způsobem bavila. Přesto jsem pokaždé, když jsem se vracela z laboratoří domů, cítila jediné přání – sednout si k akvarelu a malovat.
Postupně mi začalo docházet, že nechci prožít život čekáním na to, až budu moct jít domů malovat. Na to je život příliš krátký. A tak jsem se po státnicích rozhodla opustit vydřené studium a vydat se na tuhle neznámou cestu.
Akvarel jako ticho mezi myšlenkami
Akvarel pro mě zpočátku nebyl plánem ani cílem. Byl únikem od světa chemie. Prostorem, kde jsem mohla vypnout hlavu zahlcenou vzorci, výpočty a laboratorními protokoly. Hledala jsem techniku, u které si opravdu odpočinu – a našla ji právě v akvarelu.
Už od samého začátku jsem se učila akvarel sama. Zkoušela jsem, chybovala, znovu zkoušela. Malovala jsem, trénovala, zkoušela nové postupy, nové štětce a papíry. Postupně jsem si našla svou vlastní cestu k botanickému akvarelu a k jeho jemné kráse.
Škola mi tehdy v podstatě zabírala běžnou pracovní dobu. Výhodou bylo volno po zkouškovém. Tvoření se stalo obrovskou motivací udělat zkoušky co nejdřív. Doteď si pamatuju, jak jsem skoro všechny vydělané peníze z práce ke škole utratila za předělání své první dílny. Zároveň jsem se musela naučit spoustu věcí, které mi žádná škola nepředala – podnikání, marketing, finance. Všechno krok za krokem.
„Myšlenky jít na uměleckou školu jsem určitě měla, ale vyrůstala jsem v přesvědčení, že je důležité vystudovat něco praktického, co mě uživí. Chemie pro mě tehdy byla jasnou volbou.“
Botanické ilustrace jako srdce značky
Svoje první akvarely jsem si koupila po jednom zkouškovém na vysoké škole. Trávila jsem dny v laboratoři nebo nad sešity plnými výpočtů a potřebovala jsem uvolnit hlavu něčím kreativním. Vzala jsem do ruky štětec, barvy a začala malovat květiny, bylo to pro mě naprosto přirozené. Bylo to překvapivě přirozené.
Myslím, že dokud rostlinu sama nemaluji, neuvědomuji si, jak moc je krásná a dokonalá. Fotografie mi ten pocit nikdy nenahradí. Při malování vnímám každý detail, strukturu, rytmus růstu.
Každá ilustrace, která se později stává duší mých výrobků, mi zabere desítky – někdy i stovky – hodin práce. Po dokončení akvarelu převádím ilustrace do digitální podoby a dál s nimi pracuji pro tisk autorských látek nebo obtisky na porcelán. Nový produkt tak nevzniká týdny, ale často měsíce, někdy i roky.
Přeji si, aby vám mé ilustrace a výrobky dělaly radost každý den. Aby zkrášlovaly obyčejné chvíle. Abyste se těšili domů na hezky prostřený stůl, hrnek v ruce a chvíli klidu. Aby vás domov obejmul hned ve dveřích.
„Vždycky jsem toužila mít svoji značku autorských produktů. Nejen malovat ilustrace, ale dostat je k lidem. Chtěla jsem, aby žily dál – na předmětech, které se stanou součástí každodenního života.“
Od ilustrace k hezčímu domovu
Na začátku mě napadlo založit papírnictví. Brzy mi ale došlo, že krásných autorských papírnictví už na trhu existuje mnoho. A tak se zrodila myšlenka dělat lidem hezčí domov.
Následovalo období neustálého hledání, zkoušení a testování. Maraton hledání dodavatelů, kteří splňují moji vysokou laťku kvality. Přiznávám, že v začátcích podnikání šla moje vlastní malba na chvíli stranou. Věnovala jsem obrovské množství času hledání správných materiálů i technologií přenosu ilustrací tak, aby na látkách a porcelánu vypadaly co nejvěrněji jako na papíře.
Práce na mé značce je pro mě srdcová záležitost. Vypiplala jsem ji od úplných začátků a pracuji na ní převážně sama. Zároveň ale vím, že některé věci umí lépe lidé kolem mě. Bytový textil se šije z mých autorských látek v dílně šikovné švadleny ve východních Čechách, na každém produktu se podílí několik českých rukou.
„Vše, co jde, se snažím hledat v Čechách. Od začátku jsem věděla, že moje značka má mít přesah – nejen estetický, ale i lidský.“
Spolupráce a srdcové zakázky
Zakázkám se věnuji spíše výjimečně. Botanický akvarel je náročná technika a ilustrace na míru jsou velmi časově náročné. O to víc si vážím těch, které vzniknou.
Jednou z mých nejmilejších spoluprací bylo navrhování krabiček koření pro Waldemara Grešíka. Právě takové projekty mi dávají smysl – když se propojí hodnoty, řemeslo a láska k přírodě.
Kde jste se se mnou mohli potkat
Pokud vás zajímá moje cesta i z jiných úhlů, můžete ji najít také zde:
- krabičky koření pro Waldemara Grešíka
- rozhovor v časopise Marianne
- článek na deník.cz
- ocenění Živnostník roku 2024
Děkuji, že jste dočetli až sem. A že jste součástí světa, který spolu s mými ilustracemi tiše roste.
